Atlas » Agapornis fišeri
| Latinský název: | Agapornis fischeri |
| Rubrika: | Papouškovití |
| Původ: | Afrika |
| Průměrný věk: | 15 let |
| Velikost: | 14 - 15 cm |
| Cena: | 300 - 900 Kč |
| Hmotnost: | 50 g |
| Vajec: | 4 - 5 |
| Čeleď: | Psittaculiade |
| Výskyt: | Severní oblast Tanzánie, rozšířil se také v sousední Keni, Rwandě a Burundi. Uměle vysazené populace žijí také v jihovýchodní Francii, kde se vyskytují společně s agapornisy škraboškovými a dokonce se s nimi kříží. |
| Rozdíly v pohlaví: | Obtížné zjistitelné, nejspolehlivější je test DNA. |
| Mutace: | Kromě divoké formy se pravidelně objevují také jiné barvy jako světle zelená a blankytně modrá, které se také mohou vyskytovat na pastelovém podkladě. Také se vyskytuje mutace lutino (žlutá s červenýma očima) a albino (bílá s červenýma očima). |
| Hnízdění: | Ptáky tohoto druhu nesmíme nechat hnízdit před dosažením jednoho roku. Vhodná je uzavřená budka o rozměrech 25 x 25 centimetrů a o výšce asi 30 cm. Ptáci si splétají hnízdo z různých hrubších materiálů, například z větviček. Průměrná snůška je 3 až 5 bílých vajec, na kterých sedí po dobu 18 až 22 dnů samička. Asi ve stáří šesti týdnů mláďata vylétají z hnízda. Pak je rodiče ještě nějakou dobu vodí a přikrmují, ale jakmile se jednou osamostatní, narůstá šance, že je už rodiče ve své blízkosti nepřijmou. Mláďata proto raději včas odchytneme. Páry v dobré kondici dokáží vyvést i více snůšek za sezónu, což je u tohoto druhu poměrně časté. Abychom předešli přílišnému vysílení ptáků, bude lepší, když budky po druhé snůšce odstraníme. Mladí ptáci tohoto druhu se dají poznat podle černého kořene zobáku - někdy mají na zobáku také ještě červenou tečku. |
| Povaha: | Tyto ptáky můžeme chovat v páru, ale i v malé skupince. I když může ve skupince docházet k menším potyčkám, v prostorné voliéře se tento problém ztratí. Také v pokojové kleci můžeme chovat bez problémů dva jedince. Měli bychom si je však opatřit najednou, protože jedinec často není ochoten do klece přijmout nového vetřelce, což může mít katastrofální následky. Pokud je chován v páru, jsou na sobě oba ptáci velmi závislí. Abychom uspokojili jejich potřebu klovat, pověsíme do klece či voliéry pár vrbových větviček nebo konopný provaz. Ptákům chovaným v kleci je třeba zajistit dostatek podnětů, aby se nenudili, jinak se dají očekávat psychické problémy. |
| Krmení: | Ptáky druhu papoušík Fišerův krmíme směsí pro agapornise, kterou občas doplňujeme malými dávkami ovoce a zeleného krmení. V hnízdním období ptáci rádi konzumují vaječnou směs. Na jídelníčku nikdy nesmí chybět grit, písek na trávení a minerální kámen nebo sépiová kost. |
| Chov: | Tyto barevně bohaté a zajímavé agapornise můžeme chovat v prostorné kleci i v pokojové či venkovní voliéře. Materiál na zařízení musí být velice pevný, protože tito ptáci jsou schopni se slabším pletivem ihned proklovat. U tohoto druhu je výhodnější volit klec nebo voliéru delší spíše než vyšší, jelikož ptáci se zpravidla zdržují v nejvyšších patrech. Vzhledem k jejich ostrým zobákům nemá smysl do voliéry vysazovat rostliny. Tito ptáci jsou schopni přezimovat venku, podmínkou je však dobře izolovaný úkryt. |
| Charakteristika: | Papoušík Fišerův je živý, činorodý pták, který se pohybuje ve všech patrech voliéry. Rád nejen létá, ale i šplhá. Vyžaduje denně koupel - zvlášť za letních měsíců. Ptákům chovaným vevnitř musíme pravidelně poskytovat možnost koupání, a to i v zimě. Zpěv těchto papoušků bývá velmi pronikavý. |
| Prezentace: | |
| Stanice: |
» Zobrazit «
Prezentace našich uživatelů
 Edík |  Fanda a Máňa |  Gašparkovia |  Test |
