Latinský název: | Psittacula krameri |
Rubrika: | Papouškovití |
Průměrný věk: | 20 - 25 let |
Velikost: | 40 - 41 cm |
Hmotnost: | 130 - 140 g |
Vajec: | 3 - 6 |
Čeleď: | papouškovití (Psittacidae) |
Výskyt: | Hnízdí v savanách Afriky a jižní Asie. Dále se vyskytuje v Indii, Srí Lance, je vysazen na Mauriciu, na Středním východě a v Singapuru. Jeho přirozeným biotopem jsou listnaté oblasti a kulturní krajina. V několika zemích Evropy (zejména západní) žije volně, především v městských parcích. Na některých místech zde dokonce hnízdí. V tomto případě se jedná o potomky dovezených jedinců, kteří uprchli z lidské péče. Asijský poddruh alexandra malého má červený zobák, zatímco africké poddruhy mají černý zobák |
Rozdíly v pohlaví: | Rozdíl mezi oběma pohlavími se pozná podle obojku u samečka, který u samičky chybí. Může však trvat až dva roky, než se obojek vybarví, do té doby se všichni mladí ptáci podobají samičkám. |
Mutace: | Jsou známy různé velice přitažlivé barevné mutace tohoto ptáka, které jsou mezi chovateli velice rozšířené. Původní divoká barva je zelená. Z ní se v průběhu času vyšlechtily různé mutace jako žlutá, čistě bílá (bez obojku), pastelově modrá, isabela s modrou, šedá, isabela s šedou, šedozelená, olivově zlatá a krémová mutace s červenýma očima. Především žluté a modré mutace jsou populární. |
Hnízdění: | Pokud usilujeme o odchov alexandra malého, je důležité přemístit pár do samostatné voliéry, kde bude co nejméně rušen. Rušení jakéhokoli druhu tyto ptáky často od hnízdění odradí. Mají-li dostatek klidu, stanou se výbornými rodiči, kteří svá mláďata v pořádku vychovají. Ptáky mladší dvou a půl až tří let bychom neměli nechat hnízdit. Šance na úspěch je větší, počkáme-li na jedince starší tří let. Budka musí být zhotovená z pevného dřeva. Pověsíme ji asi ve výšce jeden a půl metru na chráněném místě (například v krytém přístřešku). Vhodné míry jsou 25 x 25 cm na výšku minimálně 60 centimetrů a s vletovým otvorem o průměru 7 cm. Tito ptáci kladou průměrně 3 až 6 vajec, na kterých sedí hlavně samička. Za 22 až 24 dnů se z vajec vylíhnou mláďata, která jsou krmena oběma rodiči a asi po osmi týdnech vylétají z budky. Také když se rodiče zabývají už další snůškou, nemusíme mláďata z první snůšky od rodičů odnímat. |
Povaha: | Alexandra malého můžeme nejlépe chovat v páru ve výletu. Pokud se tento pták dostane do lidské společnosti jako mládě a má dobrou péči, výborně se ochočí, stane se přítulným a dokonce se může - i když ne perfektně - naučit mluvit. Pokud jsou rušeni nebo vidí či slyší něco neobvyklého, rozkřičí se a umějí být velice hluční. Nejsou to proto příliš vhodní ptáci do domácností v hustě obydleném okolí. |
Krmení: | směs semen pro střední papoušky + ovoce a zelenina sépiová kost nebo minerální kámen |
Chov: | V prostorné venkovní voliéře s úkrytem proti větru a mrazu se tito bohatě zbarvení ptáci cítí nejlépe. Drátěné pletivo musí být pevné, protože nedbale upevněné nebo jemné pletivo mohou tito papoušci lehce rozklovat. Osázení rostlinami nemá z tohoto důvodu smysl. Těmto ptákům můžeme dávat směs semen pro střední papoušky, kterou budeme doplňovat dávkami zeleniny a ovoce a trochou vaječné směsi. Rádi klovají. Abychom uspokojili jejich potřeby, pravidelně je zásobíme čerstvými vrbovými větvičkami. |
Charakteristika: | Tito ptáci rádi posedávají na vyvýšeném a suchém místě. Na zemi se zdržují zřídkakdy. Své hnízdo si rádi upravují podle sebe, což dělají bohužel i s bidélky, která často musíme vyměňovat za nová. Noc tráví tito papoušci hlavně v budce, a to i mimo hnízdní období. |
Prezentace: | |
Stanice: |
roza | oskar a pastelka | Armi | Maxíkovo království |