Prezentace - Banda zbojníků

O mně: Zázemím australských papoušků je prosluněná chodba o rozměrech 925x280x128 cm (DxVxŠ), opatřená větvemi různé tloušťky a tvarů, koupalištěm, krmným stolem apod, odkud si mohou libovolně kdykoli zalétnout do ostatních místností. Vyjma kuchyně (pro naši různorodou zvěř středobodu všeho dění) a koupelny (kterou si dík optimální vzdušné vlhkosti a relativnímu klidu vybrali jako hnízdiště) se ale většinu dne drží "na svém". Výhledově přibude i stabilní předokenní voliérka kde se budou moct slunit a UV lampa na zimu (stejný typ jaký používám u ještěrů a vodních želv - s účinným dosahem cca 30 cm) instalovaná nad nejoblíbenější hřadoviště. Vzhledem k tomu že jsou korely hejnovými ptáky a my jim chtěli v rámci možností poskytnout co nejpřirozenější životní styl, byla skupinka sestavena poměrně rychle, samozřejmě s vědomím že si za takových okolností vystačí mezi sebou a udrží si značnou míru nezávislosti (což je podle mého dobře). Vzájemné sbližování je dík tomu pozvolné a čistě v jejich režii, vyvíjí se ale poměrně slibně. Jen to chce opravdu velkou dávku trpělivosti... Po necelém roce od založení hejna se společnost rozrostla ještě o samičku papouška kouřového Lucinku, ve stejné době premiérový odchov dvou mláďátek (Primulky a Nema) a nedlouho poté i čerstvě dospělého krotkého, mazlení uvyklého korelího samečka, jmenovce a náhradníka Elískova zesnulého brášky Lojzíka. Lucince ještě časem pořídíme partnera - přibližně tak za dva roky, teprve až bude plně dospělá :). Když už jsem považoval počet papoušků za uzavřený, ujali jsme se handicapovaného agapornise, údajné samičky, které jsme obratem koupili společnici (na burze shodou okolností jediného ptáka stejného druhu (jak jsme si v tu chvíli ještě mysleli)). Jejich seznámení, to bylo okamžité milostné vzplanutí, zároveň ale ihned vynikly fyzické rozdíly. Z prvního se vyklubal sameček (bohužel ale křížený patrně s A. fischeri), takže sice úplnou náhodou máme harmonizující pár, jenomže neplodný... Zkrátka osud, hezký život ale u nás mohou mít i tak (z bezpečnostních důvodů ale narozdíl od ostatních ne navolno - chvíli to musí vydržet v kleci, v počáteční fázi výstavby už je ale pro ně pokojová voliéra o rozměrech 408x150x82 cm)... Dovětek s odstupem času - druhorozená korelí trojčata, holky, jsme si taky nechali (odmítl jsem je dát lidem do klecí a "společnosti" zrcátek s příslibem proletu "hodinku denně"...) ;)

Původ: Zverimexy, chovatelé, burza a domácí odchov

Krmení: Základem je průběžně poměry i složením obměňovaná semenná směska, kterou míchám podle literaturou doporučených výživových hodnot a odpozorovaných preferencí jednotlivců (proso, quinoa, pohanka, oves, pšenice, lesknice, lněné semínko, slunečnice, kardi, niger...) za vegetační sezóny doplňovaná o každodenně přinášené olistěné větvičky stromů a keřů (jednoznačně vede vrba), travní a nezralé obilné klasy, byliny (např. pampelišky vč. oblíbených kvítek i semínek po odkvětu) apod. Ovoce začaly korely jíst až díky Lucinčině příkladu. Pokud jsou na větvičkách mšice, je to bonus, papouškům ohromně chutnají. Grit, písek, dřevěné uhlíky, sépiovky a nějaký ten bloček se spirulinou jsou každodenní samozřejmost, vaječnou míchanici doplňuji trochou drcených jader vlašského ořechu a mletého kokosu pro dochucení (doslova ho milují). Jako prevenci proti začervení a prostředek k posílení imunity podávám bylinný extrakt PAPENDO a HUMAC Natur AFM...

Oblíbené hračky: Např. šplhadla a prolézačky z větví a lan, koupaliště, květináče kde si můžou bordelařit s hlínou... hlavně ale prostor pro létání