Zima a krmení ptáků: Co jim dávat, čemu se vyhnout a jak poznáte kvalitu

Zimní období je tvrdou zkouškou nejen pro nás lidi, ale i pro zvířata, opeřence nevyjímaje. Nízké teploty znamenají potřebu dobré tepelné izolace těla i zvýšený výdej energie na produkci tepla. A právě tomu se snažím přizpůsobit krmení a vy byste měli také.

Proč v zimě krmit ptáky jinak než v létě?

Zimní měsíce jsou pro zástupce ptačí říše vlastně tím úplně nejnáročnějším obdobím. Ta nejdůležitější fakta si přitom všichni připouštíme - nízké teploty a pro volně žijící druhy navíc i nedostatek potravy. Ptačí tělo na zimu přepíná na úplně jiný režim. Zatímco během jara a léta musí ptáci hodně kmitat, aby stihli nakrmit své potomstvo, v zimě je cílem přežít. To do značné míry mění i nároky na složení potravy.

Jarní a letní spěch u ptáků znamená velkou potřebu bílkovin. Hmyzu je všude v přírodě dost, a tak s dostatkem proteinů nebývá problém. V chladném období ptáci dodanou energii přeměňují zejména na teplo. Platí to pro ty volně žijící, i pro ty chované ve venkovních voliérách. Během jedné mrazivé noci mohou zejména menší pěvci ztratit i několik procent ze své tělesné hmotnosti. Tento deficit bílkovinami nenaženete. Tady je třeba vysokokalorická strava plná sacharidů a hlavně tuků.

Jaká krmiva jsou vhodná na zimu?

Na podzim se tedy vždycky zamyslím a do krmítek na zimu se snažím vybrat to nejlepší krmivo. Vybírám zejména ze tří skupin:

• olejnatá semena - Absolutním králem zimy je slunečnice. Ve 100 gramech obsahuje celých 50 gramů tuků a tělu dodá téměř 2 500 kJ. Jen pro porovnání: množství tuků v obilovinách je doslova zlomkové. Čtvrt kilogramu loupané slunečnice, což je množství, které třeba mně vystačí na týden, obsahuje skoro stejné množství tuku jako 7,5 kg pšenice a dodá skoro dvojnásobek energie. Vedle slunečnicových semen se v tomto ohledu spoléhám i na řepku, lněné semínko, ořechy nebo mák. S ním to ale nepřehánějte kvůli jeho narkotickým účinkům. Velké dávky máku mohou vést ke snížené aktivitě ptáků, menší produkci tepla prostřednictvím svalového pohybu a v extrémním případě i k úhynu.
• tukové směsi - Když to chci mít s tukem a kilojouly ještě jistější, sáhnu po tukových směsích. Lojové koule jsou takřka čistým zdrojem energie. Pozor si ale dejte na dvě věci. Ty prodávané v síťkách z nich vyjměte, neboť v nich mohou drobní ptáci uvíznout. Pokud se pak od volně žijících ptáků přesuneme k těm chovaným ve voliérách, buďte při dávkování tuku obezřetní. Ptáci chovaní v zajetí mají menší možnost pohybu, tak ať si ze svých chovanců během zimy nevychováte také takové opeřené lojové koule.
• ovoce a bobule - Skvělým zdrojem energie jsou pak i jednoduché cukry, které se přirozeně ve velkém množství vyskytují v ovoci a bobulích. Čím je ovoce sladší, tím více. Cukry se dále rozkládají během sušení při vyšších teplotách, takže třeba taková jablečná křížala je v určitém ohledu ještě výživnější než čerstvé jablko. Jen se pak musím intenzivněji starat o čistotu v krmítku, protože toto krmivo větší tendenci k plesnivění.

Čím nikdy nekrmit?

Existuje naopak něco, co byste měli z jídelníčku opeřenců v zimě zcela vysadit? Kromě výše uvedených zásad platí v zimě to samé, co v létě. Do ptačího jídelníčku rozhodně nepatří zbytky z kuchyně na konci trvanlivosti, kořeněná jídla, solená, slazená či jídla jinak dochucovaná. Ptačí ledviny si s tímto náporem nemusí poradit.

Zapomeňte také na mýtus, že pečivo je vyrobeno z obilovin, takže by se ke krmení ptáků mohlo hodit. Tak tomu totiž vůbec není. Vzhledem ke svému objemu poskytuje velmi málo živin a energie. Ptačí žaludek zaplní, ale opeřenec reálně strádá. Navíc má pečivo tendenci v zažívacím traktu ptáků kvasit a způsobovat zažívací problémy.

Pokud byla řeč o tucích, zapomeňte na to, že byste ptákům přilepšily zbytky oleje po smažení nebo jinými přepálenými tuky z kuchyně. I pokud by šlo o čistě přírodní tuky, tepelnou úpravou při vysokých teplotách se mění jejich chemické složení a při smažení se do nich uvolňuje sůl a části lidských pokrmů. Tudy zkrátka cesta nevede. Přepálený tuk z pánve prostě do krmítka nepatří, stejně jako krmivo pro kočky či jiná zvířata, znečištěné krmivo nebo krmivo plesnivé.

Jak to mají jiná zvířata?

Zdá se vám to jako příliš velká věda? Že to takto mají jen ptáci a jiná zvířata ne? Částečně tomu tak je, protože málokterý živočich během roku prochází takovou změnou potřeb a zároveň přirozené dostupnosti absolutně odlišné potravy. Pro ilustraci stačí porovnání s jedním z největších nepřátel volně žijících drobných ptáků nejen ve střední Evropě - s kočkou domácí.

Kočka je predátorem v průběhu celého roku. Během jara, léta, podzimu i zimy si tak jako chovatel vystačím s jediným kvalitním krmivem. Velké balení, jako je například Dibaq Premius cat Beef 20 kg nebo Friskies Cat INDOOR kuře 10 kg, mi tedy vydrží skutečně dlouho. Suché krmivo pro kočky by se mělo přizpůsobit spíše situaci konkrétního zvířata. Pro koťata a mladé kočky se hodí speciální krmivo, jako jsou například Whiskas granule s kuřecím pro koťata, naopak pro kastrované kočky s menší aktivitou byste měli sáhnout raději po speciálních granulích s menší energetickou hodnotou, například Purina ONE Bifensis Sterilised. V každém případě se jednoho krmiva můžete držet po celý rok.

Ptačí život je v tomto ohledu zkrátka mnohem pestřejší. V zimě potřebují velké dávky energie, a proto bychom tomu měli přizpůsobit to, čím je budeme krmit. Jde nám přece o jejich zdraví a spokojenost, že.